Postřehy od volantu

6. března 2020 v 16:52 | Flegmatik |  Postřehy od volantu
středa 4.3.2020

Řídíte? Řídíte rádi, nebo prostě musíte řídit?
Tak vás možná něco zaujme z toho, co baví i mne. A můžu s klidným svědomím
přiznat, že mě některé věci nepřestávají fascinovat i když už jsem je viděl nesčetněkrát.

Jen bych chtěl předeslat, že nejsem žádný dopravní expert a vše, co se tady dočtete, berte
jako lehké, úsměvné, ale hlavně laické zamyšlení nad dopravou s trochou fantazie a
snad i poučením.
Možná v tom poznáte svého souřidiče (on existuje soused, soudruh, soustruh, tak proč
ne souřidič?).
Tím jsou myšleni ti, kteří jedou kolem vás, nebo na světlech či při zácpě (myslím tím
dopravní) vedle vás stojí.
Mimochodem, pozorovali jste je někdy? Zajímavé, hádku poznáte vždy, ale pokaždé
je to pár, nebo dvě ženy. Ještě jsem v autě neviděl hádku mezi muži.
Tak mě napadá - proč to tak je? Ale to je jiné téma,které nechám povolanějším.
Moc úsměvné je, dívat se na samotného jedince v autě, který mluví a ještě u toho rozkládá
rukama, nebo se řehtá jako šílenec. Všichni víme, že má handsfree, ale stejně vypadá jako
debil.
Je zajímavé, jak si řidiči v autě počínají, jako by byli v soukromí. Prostě si
neuvědomují, že je všichni kolem vidí. Takže řidič, který,a teď se neurazte, žere v autě se
zapatlanou hubou, nebo vrtající se v nose a potom urputně zkoumající, co to vlastně
vydoloval, je celkem běžný jev. Musím s pokorou přiznat, že to jsou převážně muži.
Na druhou stranu proč si ženy musí upravovat svůj vzhled právě v autě, opravdu nechápu.
Zpětné zrcátko natočené na sebe a co se děje za nimi je celkem nezajímavé.
Ještě že výrobci vyšli ženám vstříc a namontovali zrcádko do sluneční clony, takže
upravovat si makeup za jízdy je teď jednodušší. Jen bych chtěl na ženy apelovat,aby se
občas podívaly i do toho vedlejšího zrcátka.
My muži máme rádi upravené ženy,ale když nás z ničeho nic vytlačí z našeho pruhu,
tak ji nepomůže ani vizáž Katy Perry,nebo Nicole Kidman.




čtrtek 5.3,2020

No,ale teď trochu o sobě.
Jsem typický ostravák-bydlím totiž v Praze. Nicméně miluji Ostravu, stále tam jezdím za
rodiči. Jsem fanda Jardy Nohavici, Tomáše Kluse, Marie Rottrové, Baníku, ostravských
klobás, ale tady si nejsem jistý, že vznikly v Ostravě, Radegastu-ten se vyrábí sice v
Nošovicích ale patří k ostravsku atd.
A nikdo mi nevymluví, že spoustu záslužných věcí pro tuto zemi udělali takzvané napla-
veniny. To jsou pro pražáky lidé, kteří se tu přistěhovali a to z jakéhokoliv důvodu.
Mezi nimiž je velké procento z moravy a z nich hodně ostraváků.
No, tito lidé nebyli do určité doby "naplaveniny", ale vzhledem k větším možnostem se
prosadit v naší "matičce",se jimi stali.
Pražáci se o nás vyjadřují sice trochu hanlivě,nicméně nás mají svým způsobem rádi.
My jsme totiž zvyklí pracovat i v pátek a často i o víkendech. Vysoké pece bohužel nešly
vypnout a šachty se musely fárat i o víkendech.

Co to má společného s tématem dopravy,je nasnadě. Vzhledem k tomu,že část
mé rodiny zůstala v Ostravě, souvisí s tím spousta naježděných kilometrů, a to nejen mezi
Ostravou a Prahou.



Spousta zážitků, ať už příjemných, veselých či naopak stresových. Neméně tolik
hlášek typu "co to ten magor dělá?", "viděl(a) jsi to?", "to snad nemyslí vážně?" a dalších
víceméně sebevědomých keců.
Není to tak dlouho, co jsem četl nějaký průzkum - co si o sobě myslí čeští řidiči. No jak
myslíte, že to dopadlo? Samozřejmě...,většina z nás (a to podstatná) si o sobě myslí jen to
nejlepší. Jezdíme absolutně bezpečně a plynule. Jsme totiž velice zkušení a i když se
přiznáme k občasnému porušování předpisů, vždy to děláme ku prospěchu věci a nikoho
tím neohrožujeme. Smějící se

pátek 6.3.2020

A teď k tématu: Dopravní předpisy a jejich kreativní použití.

Vývoj.

Pojďme se podívat na počátek.
První samohyby neměli světla, ani stěrače, ani blinkry a taky na co by jim byli. V noci se
nejezdilo, naši předkové měli v noci ušlechtilejší zábavu. Za deště by jezdil jenom šílenec.
. A blinkry? Komu bych měl oznamovat co mám v úmyslu, když jsem byl jediný v celém
okrese,ne-li kraji?
Mimochodem, dovedu si představit to nadšení, když se dva náhodou potkali.
Samozřejmě zastavili a sdělovali si poznatky a zkušenosti. Obdivovali své přibližovadla.
Poskytovali si dobře míněné rady. Prostě nádherná doba začátků automobilismu. Dodnes
si pamatuji na dobu, když se potkali dva řidiči se stejnými vozy a stejnou barvou, jak se
nadšeně zdravili blikáním, dálkovými světly a troubením.
Takže se tehdy u nás na silnicích permanentně blikalo a troubilo. A to vzhledem k
tehdejšímu výběru na tuzemském trhu nebylo nic divného.
Mohli jste si vybrat embéčko, traboše nebo leninovy sáně, tedy Moskviče.
V barvách byl také nepřeberný výběr - modrá, červená a bílá. Někdy jsem podezříval naše
mocipány, že se inspirovali Henrym Fordem,
který se slavným modelem "T" ,na začátku 20. století vyrukoval se sloganem - můžete
chtít jakoukoliv barvu, ale jen pokud to bude černá.
Vzhledem k časovému rozdílu padesáti let a rozdílným úmyslům, bych našim plánovačům
křivdil. On přece chtěl, ze svého sobeckého hlediska, zaplavit Ameriku dostupnými auty,
kdežto my jsme to jinak neuměli. Ať nejsem nespravedlivý vůči našim tehdejším technikům
a dělníkům - my jsme to jinak nesměli.
Jenže, ono automobilových nadšenců začalo přibývat a najednou se začali potkávat,
chtěli jezdit v noci a dokonce i v dešti. A tak výrobci nelenili a vymysleli světla, stěrače,
blinkry.
A bylo nutné se domluvit, kdo na křižovatce pojede první a kdo druhý. Už přestalo stačit
gentlemanské pokynutí rukou a úsměv na tváři. A tak bylo potřeba vymyslet pravidla,
podle kterých by se řídili všichni ti šílenci za volantem.
První problém - po které straně budeme jezdit? Dosavadní pravidlo - kde je místo, tam
projedu už nestačilo. Tak po které? Ujalo se ježdění vlevo. Osobně si myslím, že to
bylo z důvodu gentlemanství, slušnosti a tehdejší lidské přirozenosti. Když jsme se zdravili
a podávali si ruku na procházce, tak samozřejmě pravou a tím pádem jsme se obcházeli
zleva.
V českých zemích to změnil až Hitler a všichni víme, že ke slušnosti měl tento člověk hodně
daleko. Vzhledem k tomu, že německý vliv se po staletí táhl celou Evropou, tak se z toho
nakonec stalo pravidlo. Tím nemyslím vůbec nic špatného vůči našim sousedům, prostě to

tak je.

16.3.2030

A máme první pravidlo automobilismu. Samozřejmě první z našeho hlediska pojednání,
ne z časového. Znovu upozorňuji, že nejsem ani automobilový expert a už vůbec ne
historik.
Pořád to berte,jako pojednání hloubavého řidiče. Možná trochu vysmátého.
Když se náhodou dva ve stejnou dobu potkali na křížení dvou cest (a začalo se to stávat),
muselo se určit, kdo pojede první.
A máme pravidlo pravé ruky. Dnes se opět mnohde k němu vracíme. Velice rozumný
nápad, zklidňující dopravu zvláště v městských aglomeracích.
Mimochodem mám kancelář v Karlíně,kterážto městská čtvrt ho na mnoha místech zavedla.
Nicméně spousta řidičů to pravidlo nepochopila,nebo nechce pochopit.
Prostě širší průběžná ulice je pro mnohé zárukou hlavní silnice, předpisy nepředpisy.
Každodenní troubení, kvílení brzd a občasné řinčení plechů, jsou toho důkazem.

Toto pravidlo bylo sice jasné, ale při zvyšujicích se požadavcích na plynulost a rychlost
dopravy, trochu nepraktické. Tak se na většině křižovatek určily hlavní a vedlejší
komunikace. Z logiky věci vyplynulo, že hlavní byly ty více frekventované a tedy většinou
i ty širší.
Teď už zbývalo jen je jasně označit a byly tu první značky a pomalu začaly vznikat další
až jich je tolik, že je většinu ani nevnímáme. Zásluhu na tom mají tehdejší úřady.
Uvědomily si, že když se vymyslí další značky, bude se moci přikazovat a zakazovat kde co.
A při nedodržování tohoto provádět represe, to znamená udělovat pokuty a tím přilepšovat
státnímu nebo městskému rozpočtu či vlastní kapse našich pomahačů a chráničů.
Tak například zákážeme někde vjezd, no přece ty kouřící potvory nebudou jezdit pod
starostovými okny.
Dále zakážeme odbočení, otáčení, zastavení, troubení.......myšlení.
Co bychom přikázali? Přikážeme kudy jet - rovně, doprava, doleva a dokola (to je kruhový
objezd). Kolikrát jsem si udělal i dvě kolečka, tak mě to fascinovalo.
A před čím bychom mohli varovat? Třeba,
pozor silnice nevede jen rovně, občas je i zatáčka. Někdy v pravo, někdy vlevo a dokonce
můžou být i dvě zatáčky za sebou. A nebo pozor, kdyby jste si náhodou nevšimli, tak jedete
do tunelu. A další....nad váma létají letadla, teda nevím, kde jinde by mohly letět, ale budiž.
Hodně mě fascinuje značka pozor mlha, jedu, jedu a ona nikde, tak nevím jestli to není jen
něčí přehnané sebevědomí, že vše umí zařídit? To už tu kdysi bylo - poručíme větru, dešti.
A pokud už tam tu značku umístím, tak se o tu mlhu taky postarám, abych nemystifikoval
řidiče, no ne? Třeba na koncertech je mlha k vidění, takže si pořídím příslušné vybavení
a mlžím a mlžím.
A další - dávejte pozor,tady někde můžeme uvidět i tramvaj (pro moraváky šalinu).
Schválně děti, jestlipak budeme mít to štěstí?-taky hezká značka.
A jedna z těch nejlepších je "Pozor,jiné nebezpečí". A teď babo raď,co si za tím představit?
No možná tu babu. Uvidět najednou v nepřehledné situaci, nebo v ostré zatáčce svou
tchýni, tak se z toho zvencnu.
Ale co když to znamená něco jiného? Takže obezřetný řidič zpomalí a pátrá.
Pátrá, co ho může ohrozit a odkud ta hrozba číhá? Zprava? Zleva?
Zezadu, či nedejbože shora? A místo aby se věnoval řízení, tak pátrá. Tak mě napadá, jestli
to nebezpečí, není sama ta značka?
A postupně vznikaly další pravidla a předpisy, které logicky reagovaly na zvyšující se
rychlost, hustotu dopravy, vývoj automobilů, až se dopracovaly do dnešní podoby.
No a kromě předpisů se vyvíjeli i řidiči a další účastníci silničního provozu - chodec
a cyklista.



Zjednodušeně je chodec ten,který nesedí momentálně za volantem a tudíž je naštvaný na
všechny řidiče,ale jakmile usedne za volant,stává se z něho řidič a nejraději by všechny
chodce zavřel do rezervace,protože akorát překážejí a zdržují.

Chodci jsou různí. Většina je "normálních",chodí přes přechody občas také ne,ale jinak
nedělají větší problémy. Potom jsou chodci,kteří se rozhodli,že budou řidiče "vychovávat"
"když už vy pitomci v té káře sedíte,tak si to užijte". A kde se může takový chodec nejlépe
vyřádit,než na přechodu pro chodce.
A hned se mi vybavila "básnička",kterou jsme se jako pubertální kluci velmi bavili:
"Na přechodu pro chodce drtí Tatra důchodce,drtí,drtí,drtí,důchodce se vrtí,až se dovrtí bude
po smrti." Trochu morbidní,ale nebylo tím myšleno nic špatného proti důchodcům. Nicméně
občas mi ta říkanka proběhne hlavou. Asi to znáte sami. Blížíte se k přechodu,nikde nikdo,
jen děda šourající se ve vzdálenosti asi dvaceti metrů. Najednou se něco stane,
stařík zničeho nic zrychlí jako Bolt na Zlaté tretře a řítí se k přechodu. A vy se
z pohody dostáváte do stresu, projet nebo zastavit? Během milisekund zhodnocujete
kdo tam bude dříve? Omrzel ho život,nebo přece jen zvolní? Nakonec to vzdáte a i když
za normální situace byste projeli, tak to raději zahamujete. A čekáte, protože děda si
najednou uvědomí svůj věk a přece nepoběží jako laňka přes přechod, notabene když má
přednost? A tak s potutelným úsměvem,nebo naopak s výhružným pohledem si to šine jak
želva s chromou nohou.
Podobně se kupodivu chovají také tzv. sebevědomí muži, řítící se po chodníku
rázným krokem a i když by stačilo, aby před přechodem trochu zvolnili a vy bez problémů
projedete, notabene když za vámi nejede žádné auto, tak ne! Přece mají přednost a tím
si ji vynutí ať se děje co se děje. Teď přemýšlím,jestli jsou to vedoucí pracovníci zvyklí
prosadit si svou,nebo nějací chudáci, které nedávno jejich šéf "umravnil".
Spíše se přilkáním ke druhé variantě. Lidé s rozhodujícími pravomocemi si nepotřebují
zvedat sebevědomí na přechodech.. A jsem si jist, že když sednou do auta,
tak jsou vždy v právu oni.
Další situace: dvě dámy si sdělují své důležité informace a hádejte kde? Samozřejmě
u přechodu. Vy zastavíte,aby dámy mohly přejít,ale ono nic,prostě nic!! Dámy dále živě
diskutují a vás mají na háku. Nanejvýš se na vás pohrdavě podívají a přímo vidíte,co si
o vás myslí. V tu chvíli je vám jasné,že příště nezastavíte.

Tak,a teď jsme se věnovali všemu možnému kolem toho o čem jsem chtěl mluvit a to je
řízení.
Napadá vás co vyčítat řidičům?
Štvou vás někdy vaši souřidiči? Jste vytočení z toho co předvádějí?

Upřímně, nikdy by mě nenapadlo,že bych mohl něco takového napsat. Ale zničeho nic
jsem si řekl, že to musí vytáčet i vás. A tak mě napadlo, že by nebylo špatné podělit
se se svými myšlenkami i s vámi. A možná si někdo uvědomí, jak tu naši situaci v dop-
ravě o něco zlepšit.
Nějak mi chyběla i činnost oficiálních zástupců státu, ministerstva dopravy,zdravotnictví
a vzhledem k tomu co se na silnicích děje, tak snad i obrany.
Jasně, znám kampaň "Nemyslíš,zaplatíš".Nicméně to,na co se zaměřovala je jistě
chvályhodné, ale většině je jasné,že nepřipoutat se pásy, nebo řídit pod vlivem alkoholu,
je blbost.
A těm, co to "provozují" může být nějaká propaganda stejně ukradená.
Mě spíše zajímají běžné situace, které se dějí na silnici dnes a denně a všem nám
znepříjemňují život.
 

Kam dál

Reklama